Článek vyšel v časopisu Pes přítel člověka 2008/08


Jakmile pes zvládá nacvičené překážky samostatně a z různých směrů a úhlů, můžeme začít stavět první kombinace. V této chvíli bude zapotřebí naše aktivní spolupráce a velmi dobré vedení mladého psa, aby mu byly naše povely jasné a srozumitelné. Velkou výhodu mají zkušení psovodi, kteří už agility někdy s nějakým psem běhali. Pro nováčky je nezbytné si každou, i velmi krátkou sekvenci o to důkladněji promyslet a perfektně si nacvičit své pohyby tělem. Psi zpravidla běhají velmi rychle a povely musí přijít včas. Při procházení sekvence a nácviku pohybu svého těla je užitečné představovat si vedle sebe svého psa a říkat si povely nahlas. Je pravdou, že na nezasvěcené to může působit přinejmenším podivně, nicméně porozumění pejska a hladké zvládnutí úkolu je pro každého zapáleného agiliťáka prioritní. Platí stejná zásada jako pro každý jiný výcvik, postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a s prací končíme podstatně dříve, než se u štěněte projeví známky únavy či nezájmu.

Lancelotovi bude zanedlouho deset měsíců a začínají se u něj objevovat první příznaky nastupující puberty. Nejčastěji to jsou případy náhlé ztráty sluchu. Vyslovený povel jakoby přeslechl a zkouší, co se stane, když bude mé pokyny ignorovat. Také se začal intenzivně zajímat o háravé fenky (kombinace těchto dvou projevů je vážně dost nepříjemná). S pubertou se ale nedá nic moc dělat, nezbývá, než se obrnit trpělivostí, důsledně dbát na splnění vydaného povelu a čekat. Za pár týdnů tento stav pomine a vše se vrátí do starých kolejí. Naštěstí agility Lancelot miluje a tak mezi překážkami je naše spolupráce bez vážných nedorozumění a můžeme pokračovat v nácviku nových prvků.

obr. 1   

Pro první sekvence použiji sestavu skoček a tunelů, které budu postupně přidávat a měnit jejich pozice. Na obrázku č.1 je jednoduchá kombinace skočky a tunelu. Pejska posadím před první překážku, popojdu směrem k tunelu a s povelem Pojď či Hop a pokynutím ruky vyzvu štěně k běhu. Tělo mám otočeno do směru pohybu, tedy k tunelu, práci psa kontroluji očima. Jakmile Lancelot překonává skokovou překážku vydám povel Tunel a ukážu rukou bližší tunelu, v tomto případě levou. Po překonání tunelu následuje velká pochvala a odměna. Strany střídám, pejska vedu po své levé i pravé straně.

obr. 2  

Pokud štěně radostně a bez problémů probíhá tuto svou první sekvenci, můžeme za tunel ještě přidat další skokové překážky – viz. obrázek 2. Ve chvíli, kdy štěně směřuje do tunelu, běžíme co nejrychleji k jeho ústí, kde na štěně zavoláme jménem a svým pohybem, ukázáním ruky a povelem Hop jej navedeme na překážku za tunelem. Střídáme obě strany a pejska vydatně chválíme. Jakmile štěně sebevědomě a bez zaváhání překonává tuto sestavu, můžeme zkusit i přeběhnutí před tunelem a prostřídat strany títmto způsobem (v tomto případě startujeme z úrovně psa, kterého máme po své levé ruce a za tunelem pejska vedeme po své pravé straně).
obr.3

Tuto jednoduchou kombinaci překážek můžeme běhat i v protisměru a také ji ozvláštnit startem z opačné strany první překážky – obr. 3 a procvičit tak povel Cik, Cap. Vyzkoušíme si různé možnosti svého způsobu vedení, napřed se otočíme s pejskem a pak si dáme otočku na čelo.

obr.4

Máme-li dobré odložení a rychlé nohy, můžeme si proběhnout rovinku a procvičit tak povel Vpřed – obr. 4. Pokud je naše štěně výrazně rychlejší než my, je dobré využít pomocníka, který štěně po překonání skočky za tunelem odmění, eventuelně odměnu umístíme do přiměřené vzdálenosti za poslední překážku. Jestliže štěně některou z překážek vynechá, opravujeme nejprve odmítnutou překážku, teprve pak běžíme celou sekvenci znovu. Štěně tak snadněji pochopí v čem chybovalo a náprava situace bude rychlejší a snadnější. Nezapomínáme na vydatnou pochvalu a vždy věnujeme dostatek času svého pejska za jeho dovednost a snahu dostatečně ocenit.

Spolu s nácvikem kombinací pokračujeme v seznamování s dalšími překážkami – kruhem, dálkou a stolem. Metodika výcviku překonávání kruhu je stejná jako při nácviku skokové překážky. Kruh svěsíme do přiměřené výšky, pejska posadíme před něj, přejdeme na druhou stranu překážky a s povelem např. Hop ukážeme rukou s pamlskem do středu kola. Protože cesta k pamlsku vede přes střed kruhu a povel Hop pejsek už zná, nebývá s prvním překonáním překážky větší problém. Nácviku je ale zapotřebí věnovat dostatek pozornosti a poměrně často kruh s mladým psem cvičit, jinak se může stát, že si pes dobře nezafixuje správný způsob zvládnutí kruhu a výsledkem bývá proskočení vedle kruhu nebo nepříjemné pády do překážky. Postupně zvedáme kruh do výšky pro štěně přiměřenou a na překážku jej posíláme z čím dál tím větší vzdálenosti i z pohybu.

Dálkový skok zpočátku trénujeme pouze s jedním či maximálně dvěma díly, podle velikosti psa a metodika nácviku je v podstatě shodná. Mnozí psovodi volí pro dálkový skok jiný povel nebo jinou hlasovou modulaci povelu Hop, tak aby svému partnerovi dali signál, že se blíží dálková překážka, které je nutné přizpůsobit provedení skoku. Jak pejsek roste a získává dovednost s touto překážkou, postupně přidáváme další části a rozšiřujeme vzdálenosti mezi jednotlivými díly dálkového skoku. Pro kruh i dálku platí pravidlo, že náběh musí být z přímého směru. Obě tyto překážky doporučuji pravidelně procvičovat a je opravdu velmi užitečné, aby je pes zvládal i s křížením psovoda.

Stůl je hodně diskutovanou překážkou, v minulých letech z parkurů téměř vymizel. Agility se zrychluje a nezřídka dělí závodníky od sebe setiny sekundy. Odpočítat každému týmu přesně pět sekund, po které by měl pes v závodní trati na stole setrvat, je bez elektronického stolu nemožné. Protože však Klub agility ČR uvažuje o jeho zakoupení, bude přece jen užitečné s ním našeho pejska seznámit. Je totiž zcela pravděpodobné, že se tato, mezi závodníky poněkud nepopulární překážka, na mistrovských soutěžích brzy objeví. Na povel např. Stůl necháme své štěně vyskočit na stůl zpočátku v nízké poloze a zde setrvat do doby, než ho povelem vyzveme k opuštění překážky. Je lhostejné, zda pejsek na stole leží, sedí či stojí, ale pro rychlý start je poloha ve stoje výhodnější. Na stůl posíláme pejska z čím dál tím větší vzdálenosti a dbáme, aby neseskočil dříve, než vydáme povel. Postupně můžeme tuto překážku zkombinovat se skočkou nebo tunelem a procvičujeme naskočení psa na stůl z přímého směru a v přiměřené rychlosti, tak aby se na ploše stolu udržel a nespadl z něj, ale také aby přehnaným zpomalením pohybu při náskoku zbytečně neztrácel čas.

V příštím díle si povíme o nácviku překonávání houpačky a áčka, postavíme si další sekvence a podíváme se podrobněji na zvládání již naučených překážek.