Naučení samostatného slalomu pozitivní metodou je jedna z obtížnějších věcí v agility. Důkazem jsou závodníci doživotně ukazující ve slalomu, kdy zodpovědnost za slalom převzali na sebe. A dále procento otrávených psů, kteří se cítí být u slalomu pod tlakem a celým projevem dávají najevo, že je to nebaví.

K napsání recenze mě inspirovala bombastická reklamní kampaň v Americe na prodej 2xDVD metodiky „2x2“ Kanaďanky Susan Garrett. Na internetu běží reklamní spot slibující 12 tyček za 12 dní, hemží se obrazy perfektních slalomů a nápisy „snadné“, „jednoduché“, „brilantní“. O krocích a mezifázích její metody „2x2“ se dočtete u Báry Lerlové. Na úsilí a čas si udělejte názor sami. Susan Garret si vážím, v řadě věcí je nesmírně inspirativní.

Recenze

Doporučuji prostudovat metodiku slalomu, jak ji učí Irena Kochová. Princip vyvinula pro svoje psy a úspěšně ji aplikujeme u všech začátečníků, účastníků seminářů či táborů.

Metodika je opravdu snadná, je prověřena mnoha plemeny. Nevyžaduje přemíru času a od samého začátku pracujete na výsledném provedení. Vyžaduje pouze šikovnost psovoda, trochu koordinace pohybu a pár cvičení nejprve bez psa. Pro psa je velmi snadná a hravá. Při nácviku psovod svým postojem a pohybem vytváří jedinou uličku, kterou pes slalomem může projít či proběhnout. Pro psy je to srozumitelné a brzy pochopí princip hry a začnou se proplétat sami a nabírat rychlost. Nejde o dril, četná opakování za sebou nejsou žádoucí.

Systematicky si metodu v knihovničce agilitních teorií zařaďte mezi pokročilé varianty metod „luringových“ tedy vábících. Nevyžaduje učit v mezikrocích nějaké specifické chování. A váš pes nemusí být Einstein, slalom se naučí snadno i šestiměsíční štěně – zde je důkaz.

Metodika vyšla v časopise Pes přítel člověka 06/2008 (základy slalomu) a v 02/2009 (upevňování slalomu). Naleznete ji včetně obrázků zde na stránkách Opsion.cz.

Další výzkum v této oblasti

Metodika je vhodná pro zastánce práce s clickerem i neklikraře. Clicker nutně nepotřebujete. Pokud pracujete na vědecké bázi, oceníte vyčerpávající článek Geerta Van Staeyena z PPČ 10/2008, který např.metodou slepých uliček vybádal, že když klikáte za každou tyčku, pes vypadává apod.

Závěrem

Není jedna cesta k cíli. Ústy svých obhájců jsou všechny „snadné“, „jednoduché“ a „brilantní“. Některé jsou hlasitější, jiné méně. Buďme rádi, že jsou lidé, kteří jsou ochotni to, co vymysleli, předávat dále. Důležité je, jaký „máte slalom“ v závěrečné fázi. Sám se držím pravidla: pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované. A tato metodika to splňuje.