Parkury 2008 - tipy na trénink

PPČ 2008/03
 Trojková zkouška Petra Rybáře, kterou jsme absolvovali v Mladé Boleslavi, byla velmi zajímavá a běhavá. Úvodní rébus, zda áčko či látkový tunel, činil mnoha milovníkům zónových překážek problémy. Bylo zapotřebí dávat dobrý pozor na pohyb psa a příliš nepospíchat kupředu, aby byl pejsek pořád na očích. Poměrně náročnou pasáž s dvojskokem a tunelem (a opět s lákavým áčkem) si vyzkoušejte z obou stran, zjistíte, která varianta vám vyhovuje lépe. Nezbytně důležité je zde správné načasování povelu, pokud povel vydáte příliš brzy, nejspíš pes shodí laťku. Když pozdě, poběží váš kolega na áčko. Podobná situace je před dalším tunelem a opravdu pikantní je náběh do slalomu. Obtížnost tohoto prvku si můžete doma upravit posunutím slalomu. Myslím, že tento parkur se panu rozhodčímu opravdu velmi povedl, příjemné rovné úseky končí vždy nějakou velkou pastí, takže si to užijte a nezapomeňte svého pejska i sebe pochválit za dobrý výkon!!!


PPČ 2008/05
 
Parkur rozhodčího Rolfa Grabera je z loňského Evropského poháru. Na téhle trati, kde pasti číhají téměř na každém kroku, se rozhodně nebudete nudit. Čeká na vás celá řada stahovaček, takže si uděláte docela dobrou představu, jak na tom se svým čtyřnohým partnerem se zvládnutím tohoto prvku jste. Dvojice, které mají stahování kolem bočnic dobře nacvičeny, získají na této trati výrazný časový náskok. Poměrně nepříjemná je situace za áčkem, kde z jedné strany láká ústí tunelu a z druhé strany skočka mimo pořadí. Nesprávný pohyb tělem může být příčinou rychlého ukončení běhu. Hodně náročné je zvládnutí překážky č. 12, což je dvojskok. Pes je v tomto místě dost rychlý a těší se do tunelu a tak možnost shození laťky je opravdu vysoká. Upravte si vzdálenost mezi překážkami 12A a 12B podle Soutěžního řádu na pro Small 2 m, pro Medium 3 m a pro Large 4 m. Pro řešení situace za houpačkou jsou zapotřebí buďto rychlé nohy a nebo dobrá vysílačka, věřím, že disponujete obojím a že si tento agilitní bonbónek opravdu užijete.



PPČ 2008/06
Loňský kvalifikační parkur maďarských zájemců o reprezentaci nabízí velké množství zajímavých situací. Hned po startu se tým neobejde bez dokonalého zvládnutí stáhnutí psa mezi překážkami 2 a 3, čím kratší oblouk, tím menší riziko diskvalifikace na kladině a samozřejmě lepší čas. Zóna na kladině znamená pro psa samostatnou práci, tunel brání psvodovi v těsném kontaktu se psem, tedy pokud nejste vlastníkem opravdu rychlých nohou. Umíte-li hodně rychle utíkat, zde budete mít výhodu lepší kontroly na zóně. Trať dále pokračuje prověrkou zvládnutí vyslání psa za bočnici překážky č. 6, pikantní je také následující kombinace překážek po houpačce. Po překonání skočky č.11 je nesprávná díra tunelu velmi lákavá, pomoci může vymodelování trasy psy do obloučku směrem ke správné díře tunelu. Situace po áčku také není úplně snadná, ale náběh do slalomu nepatří k nejtěžším. Stačí si ohlídat krátký oblouk a eliminovat tak možnou diskvalifikaci v tunelu či na skočce. Cíl skýtá dvě překvapení, jedním je dvojbradlí a za ním pak opět poměrně náročná stahovačka na předposlední překážku trati. Zahrajte si na maďarského reprezentanta a zkuste si zaběhnout parkur na čas. Popracujte na zkrácení oblouků a změřte si čas vícekrát, uvidíte, kolik sekund se dá na této trati ušetřit dokonale zvládnutou technikou.
Trojková zkouška pana rozhodčího Antonína Grygara vám umožní procvičit si řadu opravdu velmi pikantních situací. Hned v úvodu číhá na startující dvojici poměrně náročná rozlišovačka a nejeden milovník zónových překážek bude zaručeně přitahován spíše oblíbenou a opticky větší překážkou – kladinou, než tunelem. Z tunelu za kladinou pes vyběhne v poměrně velké rychlosti, náběh do slalomu tak je dosti obtížný. Vzhledem k rovince po překážce č. 7 je výhodou, umí-li náš pes samostaně překonat překážku zezadu, např. na povel Out. Psovod tak může včas svou přítomností upozornit na změnu směru po látkovém tunelu a na kombinaci překážek 10 a 11.


PPČ 2008/07

Trojková zkouška pana rozhodčího Antonína Grygara, kterou jsme si zaběhli v dubnu v Opavě, vám umožní procvičit si řadu opravdu velmi pikantních situací. Hned v úvodu číhá na startující dvojici poměrně náročná rozlišovačka a nejeden milovník zónových překážek bude zaručeně přitahován spíše opticky větší překážkou – kladinou, než tunelem. Jestliže z tunelu, který následuje po kladině, pes vyběhne v příliš velké rychlosti, náběh do slalomu bude dosti obtížný. Vzhledem k rovince po překážce č. 7 je výhodou, umí-li náš pes samostatně překonat překážku zezadu, např. na povel Out. Psovod tak může včas svou přítomností upozornit na změnu směru po látkovém tunelu a snadněji vyřešit kombinaci překážek 10 a 11. Situaci trošku ztěžuje dvojskok, někteří psi, vidí-li psovoda před sebou, mohou mít s jeho bezchybným zvládnutím problémy. Překážka následující po áčku opět prověří znalost a spolehlivost provedení povelu Out. Ještě si vyzkoušíte vedení psa za překážkou (kladinou) a pak již jen co nejrychleji běžíte do cíle. Věřím, že stejně jako my na závodech v Opavě, se už všichni moc těšíte, až si tuto agilitní hádanku se svým pejskem vyzkoušíte. Tak hodně zdaru a radosti!


PPČ 2008/08

Autorem této trojkové zkoušky je slovenský rozhodčí Roman Lukáč. Parkur z letošních závodů na Rozkoši dobře prověří souhru a pohotové reakce závodníků, velkou výhodu budou mít týmy s dobře zvládnutými stahovačkami kolem bočnic. Hned na začátku hrozí příliš velký oblouk před tunelem, poměrně obtížné je i trefit tu správnou díru. Pomůže vytvarování ideální dráhy psa před skočkou č. 2, tak aby pes doskakoval směrem ke správné díře tunelu nebo otočka na čelo po jejím překonání. Kvalitní zóna, pozorný pes a psovodovy rychlé nohy zajistí hladké zvládnutí překážek za kladinou. U tunelu – překážka č. 10, může milovníky zónových překážek zlákat áčko, tady je dobré pejska nespustit ani na okamžik z očí. Náběh do slalomu není pro zkušené psy příliš obtížný, velmi elegantní je sestava překážek před áčkem. Precizním provedením této kombinace se dá ušetřit opravdu hodně času. Do cíle vede docela dlouhá rovinka, perfektně nacvičený povel Vpřed uspoří čas a také omezí možnost diskvalifikace na tunelu nebo překážce č. 2, podle toho, na které straně se nachází psovod. Užijte si tuto pěknou tratičku se svým pejskem a nezapomeňte se za pěkný výkon oba vydatně pochválit!



PPČ 2008/09

Parkur švýcarského rozhodčího Bernarda Hüppeho jsme běželi na letošním mistrovství border collií jako agility jednotlivců. Z celkového počtu 85 startujících se do cíle bez diskvalifikace dostalo pouhých 18 týmů. Trať je velmi náročná na psovodovo precizní vedení a je určena velmi zkušeným dvojicím. Nespornou výhodou či spíše nutností, zde bylo zvládnutí povelů pro stáhnutí kolem bočnice, velmi obtížný byl náběh do slalomu. Většina diskvalifikací se odehrála v pasáži před a nebo kolem něj. Jakmile se prokoušete začátkem, rozhodně máte nejhorší za sebou, nicméně pastí všeho druhu je i dále hodně a musíte být velmi pozorní, abyste svého parťáka dokázali tímhle labyrintem provést plynule a bez chyb. Velmi zajímavá je pasáž za houpačkou (překážka č.13), kde lze využít vedení psa za překážkou (v tomto případě houpačkou) a získat tak výhodnou pozici na áčku. Závěrečný dvojskok po látkovém tunelu také není nic příjemného a nám s Faustem se stal osudným. Tato jediná chyba, musím přiznat, mě opravdu dost mrzela. Vy se ale případnou chybičkou nenechte rozladit, koneckonců, jde o to si zatrénovat a vyřešit rébus, takže si to pořádně užijte a nezapomeňte svého pejska za jeho spolupráci řádně ocenit!



PPČ 2008/10
Tento jumping z dílny pana rozhodčího Zdeňka Spolka se běžel na letošním květnovém mistrovství border collií jako závod jednotlivců. Rovný tunel bývá pro rychlé psy často oříškem a jeho precizním zvládnutím se zde dá buď hodně získat a nebo také velmi mnoho ztratit. Nesmírnou výhodou je tady znalost stranového povelu při vybíhání z tunelu, v takovém případě je oblouk za tunelem velmi krátký, či žádný a na výsledném čase a pohodě na trati je to hodně dobře znát. Řada psovodů řešila situaci před tunelem psům dobře srozumitelnou otočkou na čelo. Poněkud obtížnější byl náběh na dvojitou skokovou překážku č. 14, bylo zde zapotřebí vytvořit psovi takové podmínky, aby na skočku viděl a mohl se na ni dostatečně odrazit. Také kombinace překážek 15, 16 a 17 nabízí různé varianty vedení, vyzkoušejte si všechny možnosti, které vás napadnou a změřte si u nich čas, abyste věděli, který způsob je pro váš tým nejvhodnější. 
 
PPČ 2008/11
Autorkou tohoto běhavého, zajímavými kombinacemi nabitého parkuru je současná trenérka naší reprezentace Martina Wasserbauerová. Agility jsme si zaběhli v rámci jejího dvoudenního tréninku v srpnu v Opatovicích. Martina je známá svým názorem, že pes by měl v agility pracovat samostatně a při běhu přemýšlet. Pro toto pojetí agility je nezbytné, aby psi měli dobře zvládnuté zónové překážky a náběhy do slalomu a znali vedení na dlouhou ruku. Pravdou je, že jestliže je váš pes takto vybaven, oba dva si užijete skvělý adrenalinový běh. Po rovném začátku nás čeká stahovačka na překážkách 5 a 6, kterou lze řešit otočkou na čelo, výsledný oblouk pak nebude příliš velký. Náběh do slalomu patří k těm obtížnějším, je dobré vyzkoušet si ho z obou stran, tzn. běžet mezi tunelem a slalomem, anebo zůstat za slalomem (máme ho po své levé ruce) a psa přivolávat k sobě. Samostatná zóna je výhodou před kombinací překážek 11, 12, 13, kde je dobré otočit se do směru běhu. Psa vedeme na dlouhou ruku, nepřekračujeme linii mezi překážkami číslo 11 a 13. Zde působil velké potíže kruh, dokonce i těm psům, kteří vedení na dlouhou ruku mají opravdu rádi. Sekvencí s látkovým tunelem si zkusíme vedení za překážkou a pak se pořádně proběhneme v závěrečném úseku, kde se na překážkách 19, 20 a 21 ukáže, jak dobře jsme zvládli předešlý nácvik vedení na dlouhou ruku. Přeji vám, abyste si stejně jako my v Opatovicích, tuto elegantní běhavou záležitost se svým psím kamarádem pořádně užili.


PPČ 2008/12

Tento parkur je vánočním dárkem pro všechny fanatiky, kteří propadli stejně jako já kouzlu agilitního sportu a většinu víkendů tráví čekáním na svůj start, momentálně nejspíš v různých jezdeckých či sportovních halách. Trať pro závodníky kategorie Large je z dílny skutečného mistra svého řemesla rozhodčího pana Antonína Grygara. Zaběhli jsme si ji na letošní podzimní Chvalnovské pohodičce. Na parkuru si vyzkoušíte pohotovost svých reakcí, neobejdete se bez dokonalého časování, naprosté pozornosti psa a důkladně procvičíte naučené kousky typu – kolmý náběh do slalomu, stahovačky, práce na dlouhou ruku a další. Hotovým rébusem je už samotný start, kde byly k vidění nejrůznější možné způsoby vedení napravo i nalevo. Osobně jsem situaci řešila systémem otoček na čelo, ale vyzkoušejte si se svým psíkem všechny způsoby, které vás napadnou. Situaci za áčkem není radno podcenit, protože naši pejsci jsou hlavičky přemýšlivé. Snadno by si mohli vzpomenout na klasický trojlístek, který se často na tratích vyskytuje a překonat navíc překážku č. 12. Náběh na kladinu nepotřebuje komentář, musíte povel vydat ve vhodnou chvíli, po rovném tunelu mívá pes většinou vysokou rychlost. Po kladině následuje poměrně netradiční stahovačka na jedenáctku a následuje vedení na delší ruku na skočku č. 12. Pro psy poněkud obtížné bylo zvládnout překážku č. 14 , moc tomu nerozuměli co se to po nich vlastně žádá, takže tam doporučuji býti velmi pozornými. Náběh do slalomu je lahůdkový a závěrečná kombinace dálkového skoku a dvojité překážky umocňuje náročnost celé trati. Věřím, že vás tento parkur nadchne stejně jako účastníky chvalnovských závodů a že budete po jeho zvládnutí na sebe i na svého pejska opravdu moc pyšní.